JIŘÍ HYNEK
PREZIDENT 2018



MENU

BLOG
Koho dnes volit?
Alexander Tomský, lídr v Pardubickém kraji / 8. 9. 2017

Mezi politology a nejen u nás už delší dobu převládá přesvědčení, že je demokracie v těžké krizi. Tradiční pravo levé zápolení ustoupilo do pozadí, jako bychom se už neměli přít, zda chceme méně státu a více peněz v kapse, méně předpisů a více individuální i podnikatelské svobody či naopak a kontroverzní témata jako muslimská imigrace, islamoterorismus, národní nezávislost nebo bláznivé genderové, zelené a jiné ideologie namíchaly jedovatý politický koktejl tak mocně, že se o přízeň voličů ucházejí často jen monotematické protestní strany pouhé negace. Jedno téma je málo, byť by bylo stokrát pravdivé. Strana má mít náhled na celou šíři politiky, někdy i na stavbu silnic a provoz venkovských hospod, když to vázne.

Na Západě způsobily strany hlavního proudu politickou krizi, prohlásily diskusi za nekorektní a dohodly se na neformální, velké koalici a navíc si ji pojistily nevolenou bruselskou legislativou. A protože nic netrvá věčně a svět je v pohybu, vyprovokovaly proti sobě přirozený, někdy zmatený odpor. Ve svém ideologickém zanícení multikulturalismu (a otevřené společnosti, otevřených hranic) zapomněly, že první povinností státu je zajistit občanům bezpečí.

U nás ještě převládá zdravý rozum a takovým šiboletům podléhá málokdo. Zato naše politiky napadla hydra korupce, „všetci kradnú“, lidé se vzbouřili a nyní hrozí, že pro samý strach z podplácení je státní správa paralyzovaná. Korupce je především kulturní a morální problém, nedostatek osobní integrity a žádný systém ji nevyřeší. Občan soudí, kde soud selhává, ale neměl by podléhat demagogovi, který chce vlastnit stát.

Mnoho věcí není v pořádku, ale to už patří k demokracii, je hádavá, protože nerozhoduje král ale kompromis. A když už se to s byrokracií přehnalo a nedá se postavit ani kurník, natož dálnice, volme stranu, která hodlá papírování a nesmyslnou legislativu omezit. Nepochybně jedna z priorit. 

Já však vidím hlavní problém v omezené autonomii státu a bezpečnosti. Republika by měla budovat svou obranu. Jednou bude třeba bránit českou hranici, protože budovatelé nové Evropy tu vnější evropskou uzavřít nehodlají. To znamená volit stranu, která se umí vůči Bruselu a Berlínu vymezit.  

A neměli bychom zapomínat na rodinu, základ společnosti, zvláště tu vícedětnou, ta potřebuje morální i finanční podporu. Kdekdo ji má v hubě, ale skutek utek. Máme na vybranou. Levice chce stavět jesle, pravice nabízí daňové zvýhodnění a zkrácené pracovní úvazky pro ženy.

Dalo by se pokračovat, ale volič dobře zná neduhy hospodářství i společnosti, ztratil jen důvěru v politiky. Programy nečte, slibům nevěří a 40 procent se rozhodne na poslední chvíli. Nemylme se však, letošní volby jsou důležité, nad stoletou republikou se stahují mračna. A je z čeho vybírat, o voličskou přízeň se uchází nebývalý počet 31 partají. 

Dejme demokracii šanci, vždyť většina lidí zdravý rozum má. Stačí se v hloubi duše zamyslet nad tím podstatným pro všechny, není toho tolik. Stačí se zeptat svého vnitřního já a odmítnout zelené, pirátské či jiné prkotiny i strany nedůvěryhodných lidí. A neskočit na špek tomu, kdo slibuje hory, doly i modré z nebe. Udělat se dá jen něco.

ARCHIV ČLÁNKŮ
Mapa ČR Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj
Copyright © 2016, Realisté. Všechna práva vyhrazena.